Divadelní spolek "JEŠTĚ NE!"
ROZHOVORY - KAROL
Jak jsi se dostal(a) k divadelnímu spolku “Ještě NE!”?
Přes svého bývalého přítele Davida Kufu.
Čím se zabýváš, když nehraješ divadlo?
Sama sebou a svým životem a hraním si s balónem (plážový volejbal). ☺
Co tě baví na hraní divadla?
Jsem zrozený exhibicionista a baví mě se předvádět před lidmi.
Solitaire.sk /cz je hra o osamělosti a neschopnosti či nemožnosti vzájemně komunikovat. Čím tě zaujala natolik, že ses rozhodl(a) hrát jednu ze čtyř hlavních postav?
Zaujala mě hlavně těmi myšlenkami, které vypisuješ v otázce, protože čím jsem starší tím více pozoruji tyto skutečnosti okolo sebe, chci upozornit diváky, aby se nenechali semlít těmito vlastnostmi, které hojně provází naší dobu jako temný stín. Aby si třeba uvědomili nějaké z nich a chtěli se kvůli sobě změnit.
Myslíš, že jsou lidé dnes osamělí víc než dřív? Čím to je?
Myslím, že určitě a to o hodně. Podle mě je to hlavně kvůli způsobu rychlého „instantního“ života, který žijeme a stresu který v důsledku toho vzniká, kvůli existenci internetu a chytrých telefonů. Někdy si říkám, jestli se moje pravnoučata budou umět vůbec sami vyčůrat bez chytrého telefonu :-D
Co bys řekl(a) o své postavě? Máte něco společného?
Má postava je přesně taková jakou bych nikdy nechtěla být :-D Arogantní, nezdravě sebevědomá, přetvařující se, upřímná a neschopná si uvědomit co je pro ni v životě opravdu důležité, do té doby než to ztratí. Teď už máme společnou jen tu upřímnost troufnu si říct, ale když mi bylo tak dvacet, žila jsem přetvářkou, byla jsem arogantní, myslela jsem si o sobě, že sem něco víc než ostatní….. A proto, je mi ta postava blízká, tak trochu reflektuje čím jsem byla a jak jsem se dokázala najít a změnit.
Čím ti vadí?
Ničím mi nevadí, je to divadelní postava a tak ji hraju se vším všudy, od toho tam taky jsem ☺
Jak probíhalo zkoušení? Co pro tebe bylo nejtěžší? Jak často jste zkoušeli?
Zkoušeli jsme zhruba tak jednou týdně myslím a byla to vážně sranda! Nejtěžší je pro mě vždycky skloubit hraní s pamatováním si textu. Buď dobře přeříkám text a nebo hraju, ale tyhle dvě věci dotáhnout alespoň do té podoby že se na to dá koukat, to je pro mě zapeklitý oříšek a zároveň výzva :-D
Tvoji postavu sdílíš ještě s jedním hercem. Obáváš se srovnání anebo je to i v něčem výhoda?
Srovnání se neobávám vůbec, nějak srovnávání už nepatří do mého života, naopak je to pro mne velmi příjemné, protože s Hankou se můžeme bavit o textu, o grifech jak si ho zapamatovat, o tom co si vezmeme jako kostým, radit se o tom, je to fajn, a mě je to sympatické sdílet svoji roli ještě s jedním člověkem ☺
Luna je tvoje 3. divadelní role. Cítíš, že se jako herec(čka) vyvíjíš? Liší se tahle nová role od těch předchozích nebo mají i něco společného?
Liší a hodně, v dřívějších rolích moje postavy byly spíše „do počtu“ což jsem přesně vyhledávala, styděla jsem se hrát nějakou výraznější postavu. Kdežto Luna je vlastně jedna ze 4 hlavních postav, tam jsou vlastně všichni hlavní postavy :-D
Na co bys nalákal(a) diváky? Proč by se měli 20. září přijít do Barevné kavárny podívat na premiéru?
Jak jsem už „naťukla“ výše, chtěla bych na jevišti diváky pobídnout k zamyšlení se nad tím, že jsme na světě proto, abychom se učili lásce, vraceli se k přirozenosti a nebrali vnitřní samotu a odtržení se od svého těla a duše jako normální jev, který musí být nezbytnou součástí našeho života ☺
Karolíny Řeháčkové se ptal David Kufa.