Divadelní spolek "JEŠTĚ NE!"

ROZHOVORY - HELENA

DSC_5125

Jak jsi se dostal(a) k divadelnímu spolku “Ještě NE!”?

K divadelnímu spolku mě přivedla moje dlouholetá přítelkyně, současná kolegyně a aktuální alternační sokyně Pomněnky, a to s nabídkou role vskutku nevymodlené. Přijala jsem tuto nabídku původně mužské role – školníka/školnice a tím jsem obstála ve výzvě postavit se před publikum neupravená a zastávat také další funkce jako například pokladní a vyvolávačka potřebných informací během představení.


Čím se zabýváš, když nehraješ divadlo?
Představuji si, že hraji divadlo.

Co tě baví na hraní divadla?
Baví mě to vzrušující napětí a prožitek nevratného plynutí příběhu za přítomnosti svědků.

Solitaire.sk/cz je hra o osamělosti a neschopnosti či nemožnosti vzájemně komunikovat. Čím tě zaujala natolik, že ses rozhodl(a) hrát jednu ze čtyř hlavních postav?
Z předchozího představení jsem měla dobrou zkušenost, takže volba byla jasná. Navíc mě zaujalo, že tento kus je zase úplně jiný než ty předchozí.

Myslíš, že jsou lidé dnes osamělí víc než dřív? Čím to je?
Myslím si, že se karta obrací, a že sinusoida směřuje k harmonizaci a sbližování.

Co bys řekl(a) o své postavě? Máte něco společného?
Moje postava je věstonického typu, na tak bujného, ale ani modelkovitého vyhublého charakteru. Druhé otázce nerozumím.

Čím ti vadí?
Co?

Jak probíhalo zkoušení? Co pro tebe bylo nejtěžší? Jak často jste zkoušeli?
Zkoušení bylo pod taktovkou naší režisérky Míši příjemně vyvážené co do zodpovědné práce i nenásilného plynutí, zkoušeli jsme několikrát do měsíce myslím. Nejtěžší pro mě bylo jako vždy najít přirozenou míru projevu.

Tvoji postavu sdílíš ještě s jedním hercem. Obáváš se srovnání anebo je to i v něčem výhoda?
Samozřejmě se trochu obávám, aby naše přátelství neutrpělo ránu, neboť jsme obě cílevědomé ženy…Výhodu spatřuji v možnosti, že tuto skutečnost přijmeme jako výzvu.

Luna je tvoje 3. divadelní role. Cítíš, že se jako herec(čka) vyvíjíš? Liší se tahle nová role od těch předchozích nebo mají i něco společného?
Doufám, že se vyvíjím, ale to nechám na divácích. Tato role je podle mě jiná než ty předchozí –připadá mi méně expresivní a více komplikovaná uvnitř. Ale ta jinakost mě právě baví.

Na co bys nalákal(a) diváky? Proč by se měli 20. září přijít do Barevné kavárny podívat na premiéru?
Rozhodně doporučuji po kulturně prokrastinačním létě (díky Lído) zahájit sezónu tímto současným dramatem s minimalisticky pojatou scénou, která ovšem zdůrazňuje podstatu hry.



Heleny Jurenkové se ptal David Kufa.